Halving je tzv. půlení (odměn).

Celkové množství bitcoinů je od samotného začátku pevně stanoveno na 21 milionů. Všechny ale stále nejsou v oběhu. Část z nich je uzamčena a čeká na uvolění do oběhu. K tomu se používá proces těžby. Těžaři jsou odměňováni právě nově uvolněnými mincemi. Počet takto uvolněných BTC se sníží o polovinu pokaždé, kdy dojde k vytěžení 210 000 bloků. Jeden blok je vytěžen zhruba za 10 minut, proto k halvingu dochází jednou za 4 roky. Událost, při níž dochází ke snižování odměn, se nazývá halving. K tomu naposledy došlo 11. května roku 2020, kdy se odměna snížila z původních 12,5 BTC na 6,25 BTC za vytěžený blok. Další halving se očekává začátkem května 2024, kdy odměna klesne na 3, 125 BTC za vytěžený blok. Takto to potom bude pokračovat dál, dokud někdy kolem roku 2140 nedojde k vytěžení všech bitcoinů.

Hlavním důvodem postupného snižování odměn bylo kontrolovat inflaci. Důvod pro půlení vysvětlil i přední kryptoměnový vývojář, Vitalik Buterin, a to následovně: „Hlavní důvod je udržet inflaci pod kontrolou. Ve světě fiat měn můžou banky vytisknout tolik peněz, kolik se jim zachce, a pokud vytisknou příliš mnoho peněz, jejich pravá hodnota rychle poklesne. Bitcoin by měl představovat spíše komoditu jako zlato.

Na světě je pouze omezené množství zlata. S každým novým vytěženým kouskem zlata je čím dál těžší, vytěžit další. Výsledkem toho je pouze omezená nabídka zlata, díky čemu si zlato udržuje svoji hodnotu coby zprostředkovatele směny a udržitele hodnoty po více než 6 tisíc let.“

Těžaři si vedle odměn za uzavírání bloků rozdělují i transakční poplatky. Zejména v počátcích, kdy byla cena bitcoinu nízká, by pro ně samotné transakční poplatky nebyly dostatečnou motivací. Jak ale síť i cena bitcoinu rostou, i menší množství bitcoinu je pro těžaře dostatečnou motivací k aktivitě.